Řeka Jordán je největším vodním tokem v Jordánsku. Základ pramene se skládá ze tří říček. Délka řeky Jordan je 251 km, protéká Galilejským jezerem a vlévá se do Mrtvého moře jako jeho jediný vodní zdroj. Voda z řeky Jordan se využívá pro průmysl a zavlažování a rovněž jako pitná voda. Severní část toku je díky možnosti zavlažování, více osídlena. Vznikla zde městečka a vesničky, jejichž obyvatelstvo se živí zemědělstvím.
Pěstují se zde pomeranče, banány, rajčata, manga aj. na rozdíl od jižní části toku řeky Jordán, kde jsou polopouště a v malém množství se tu pěstuje zelenina a cukrová třtina.
I fauna má zde své pevné místo. Podél řeky na horním toku hnízdí kos černý, kormorán, vlaštovka obecná, pelikán bílý i jeřáb popelavý. Z obojživelníků zde můžeme zahlédnout rosničku, mloka skvrnitého, sumce velkého, pstruha duhového. Na břehu se prohání prase divoké, nutrie říční, šakal obecný, buvol domácí. Všichni zde mají své místo a dostatek potravy i vody.
A flora se pyšní růstem fíkovníku, jasanu, platanu, zimolezu, zrají a sklízí se fíky, manga, avokáda a najde se i rákos.
Řeka Jordán je mnohde opěvována jako řeka všech nadějí a z historického hlediska je velmi významná. Pro Izraelity je důležitá faktem, že řeku přešel Mojžíš, když vedl svůj lid do zaslíbené země Kanaan.
Západní břeh řeky patří Izraeli, východní pak Jordánsku.Bohužel v poslední době bylo odborníky zjištěno, že množství vody z řeky Jordán které se vlévá do Mrtvého moře začíná být nedostatečné. Průzkumem bylo zjištěno, že voda se ztrácí v jakýchsi
prasklinách na dně Mrtvého moře a proto toto moře, které je vlastně jezerem vysychá stále více
více. Odborníci se spojili a hledají způsob, jak tuto historickou a přírodní raritu zachránit. Škoda že se nedohodnou i jinak, při řešení na příklad politických problémů..
Ale vraťme se k Mojžíšovi a Židům, kteří tuto řeku Jordán přešli na druhou stranu, bohužel už sami bez Mojžíše, který zde zemřel a svého vysněného cíle se nedočkal. Dodnes má tato strana zachovalé přírodní panorama.
Řeka Jordan je známá i tím, že se v ní křtí lidé různých národností a barvy pleti, oblečení do bílých rubášů (zde zakoupených) a noří se do bahnité vody. Týká se to jak dětí, tak mladších i starších osob.
Byl to velice zvláštní pocit, chvílemi až k smíchu, protože doteky rybiček nás lehce lechtaly, takže vůbec nemůžu říct, že by se mi to nelíbilo. Ale ne na dlouho.
Hladově se vrhly na mojí končetinu.
|
Žádné komentáře:
Okomentovat