Jordánsko na vlastní kůži: Wadi Rum I

Wadi Rum neboli Měsíční údolí je skutečnou perlou, kterou nelze při návštěvě Jordánska vynechat. Wadí Rum se nachází v 800 m.n.m. Nejvyšší hora Jabal Rum měří 1754 m. Původní obyvatelé této oblasti byli nomádské kmeny, jejichž rytiny ve skalách lze nalézt dodnes.

Rytiny původních nomádských kmenů

Poté přišli slavní Nabatejci, což byli také nomádi, kteří se živili obchodem a dělali doprovod karavanám které cestovaly po stezce zvané Kadidlová.Ta vedla na sever přes Petru, která jim svou polohou ve skalách poskytovala ochranu a na jih do Ománu nebo Jemenu, kde se získávalo a dodnes získává kadidlo. Současní obyvatelé jsou živi převážně z turistického ruchu.

Ve Wadi Rum je velké množství kempů spravovaných místními beduíny. Ti již nekočují, ale generace jejich rodičů ještě žila tradičním způsobem života. I když žijí v kamenných ve vesnici Wadi Rum village, každý má ve svém autě matraci a často spí v poušti nebo alespoň na střeše svého domu, pokud to počasí jen trochu dovolí. Pro svou práci nezbytně potřebují 4×4, ale každá rodina vlastní velbloudy, kteří jsou pro ně něco víc než jen domácí zvíře. Mají k nim tradiční úctu, protože v minulých dobách jejich život často závisel právě na velbloudech.

Jeden z mnoha turistických kempů

Místní velbloudi mají krásné mandlové oči, které vyniknou díky jejich světlé srsti

V roce 1998 bylo Wadi Rum vyhlášeno chráněnou oblastí, která zabírá plochu 560km2. Povrchová voda zde není ale nachází se zde několik pramenů. Proto se zde usadili lidé už v pravěku.

V této oblasti působil slavný britský plukovník Thomas Edward Lawrence. Jeho příběh byl zfilmován v 60. letech - Lawrence z Arábie.

Údajná podobizna Lawrence z Arábie

Toto ovšem nebyl zdaleka jediný a poslední film natáčený v této lokalitě, která je filmaři vyhledávaná pro svou údajnou podobnost s prostředím na cizích planetách. Točil se tu např. jeden z filmů série Indiana Jones. Za zmínku stojí i původní jordánský film nominovaný na Oskara - Theeb.

Sedm pilířů

My jsme jelo z Petry směr Wádí Rum. Když jsme odbočili z dálnice, otevřel se před námi nádherný pohled. Wádí Rum je jedna z nejkrásnější pouští světa, kam oko dohlédne samý písek a skály tvořící úžasné scenérie.

Obzvlášt nádherné jsou západy slunce ve Wádí Rum

Čekal nás úžasný výlet na džípech pouští po stopách nomádů a oběd v beduínském kempu. Byla to naše druhá návštěva ve Wádí Rum, ale pokaždé člověk vidí trochu víc. Při tom putováním pouští se dělají zastávky a v beduínských stanech lemujících cestu je možné se občerstvit nebo zakoupit něco z nabídky suvenýrů, koření a vůní.

Zastávka v beduínském stanu

Řidič džípu čeká náš nástup do vozu

Začátek cesty na džípech

Jízda na korbě je zážitek

Markéta hledá své auto

Náš veselý delegát Mahmoud

Po roce jsme měli štěstí a do Wadí Rum se opět vrátili. Tentokrát jsme přijeli v pátek a to je volný den, kdy se všichni chtějí bavit a vychutnat si víkend. V tento den sem jezdí tedy nejen turisté, ale i místní, třeba autobusem a baví se.Ve velké aréně s občerstvením a lehce orientální muzikou se nám moc líbilo. Zejména ta jejich bezprostřednost a jakási svěžest. Jsou to temperamentní lidé, rádi tančí i třeba muž s mužem nebo žena s ženou a je úchvatné pozorovat jejich krokové variace.
Jordánky samozřejmě velice pečlivě nalíčené, některé s šátkem na hlavě, jiné bez. Baví se na sto procent a samozřejmě bez alkoholu. Úderem půlnoci disciplinovaně ukončí zábavu a rozcházejí se domů.Na diskotéce byli převážně mladí lidé, dokonce sem přijeli mladí Američané, kteří studovali v Jordánsku arabštinu a tak jsme si s nimi chvíli povídali. Když skončila diskotéka, odešli jsme do beduínského kempu, kde jsme měli zajištěný nocleh a vyspali jsme se do skutečně příjemné nálady a pěkného rána. Pak jsme druhý den ráno pokračovali v další cestě do Akaby.