Jerash

Jerash je jedno z nejstarších a nejzachovalejších římských památek Blízkého východu. Je situováno asi 40 km severně od hl.m. Ammánu a díky této strategické poloze  mohli jeho obyvatelé kontrolovat  čilou obchodní cestu mezi Arabským poloostrovem, Sýrií a Středomořím. Město vzkvétalo a bohatlo, bohužel v 8.století jej zpustošilo obrovské zemětřesení. A nejen to. Na  jeho skáze se podepsaly i četné křižácké výpravy. Tak upadlo zcela v zapomnění.  Až ve 20 století bylo odhaleno asi 10% území z celé zničené plochy města. Stále se však pokračuje ve vykopávkách.
Už byl odhalen známý Hadriánův oblouk, který tvořil dominantu ve svém okolí, dále pak i přírodní divadlo, svou rozlohou srovnatelné s divadlem ve skalním městě Petra, Oválné fórum se 160 ionskými sloupy, jehož plocha spíše připomíná náměstí. Středem prochází  Kardo - dlážděná ulice dlouhá asi 600 metrů.

Kardo

                                          

               

Oválné forum

    

Hadriánova brána

Amfiteátr

Na toto místo máme  trochu úsměvnou, trochu nepříjemnou vzpomínku, ale ne zas tolik, aby nám to zkazilo náladu  pro další dny. Cestou jsme se zastavily, obklopily nás děti a samozřejmě naše ruce byly plné cukrovinek, které jsme rády rozdaly. A ruku natáhl i jeden dospělý beduín,který nám ale chtěl nám ale za cukrovinky zaplatit. Daly jsme se s ním do řeči  a zjistily jsme, že onen muž tam prodával různé píšťalky. Nás zkoušení různých druhů píšťalek a jejich tonů natolik zaujalo, že jsme poněkud pozapomněly, že jsme tam se skupinou, která mezi tím odkráčela na obhlídku města. Jakmile jsme zjistily, že naše skupina zmizela, rychle jsme se rozloučily a pospíchaly předpokládaným směrem prohlídky. A jak jsme byly nervozní, šly jsme opačným směrem. Ale  uprostřed jsme se přece jen s naší skupinou  setkaly, šťastné a usměvavé, ale skupina  nás zrovna  vlídně nevítala. Zejména náš delegát. Zahrnuli nás výčitkami a významně se dívali na hodinky.
Emoce však vyprchají rychle V autobuse se situace znormalizovala a bylo "po bouři".A darované píšťalky nám vždy tuto příhodu připomenou. Ve skupině se prostě musí poslouchat a hlídat si delegáta.
                                                                             

České bonbony mu chutnaly

                                                                               

Ten muž mi dával peníze za bonbony. A já dobře vím,že ty peníze potřeboval pro svou rodinu.Co dodat .....

                                                         

Tak nám věnoval  alespoň píšťalku a z té jsme měly opravdu radost

                                                           

Moc mi to nešlo