Wádí Rum je krásná, snad jedna z nejkrásnějších pouští na jihu Jordánska, u hranic se Saudskou Arábií. Rozhodně stojí za to absolvovat i jiné okruhy než ty klasicky turistické, samozřejmě v doprovodu místních beduínů, jako se to podařilo i nám.
Pro nás turisty je to poušť, tečka. Ale pro beduíny, kteří tam žijí a znají každý kousek tohoto svého území, je to naprosto nepostradatelná součást jejich života. Myslím, že se nám podařilo alespoň trochu do tohoto světa nahlédnout a byly jsme za to skutečně vděčné. Poušť nám ukázala mnoho krásného, ať už to byl pro nás velice exotický způsob života místních obyvatel, krásu zapadajícího slunce, ale i tak neuvěřitelnou věc, jakou byly kvetoucí divoké krokusy v písku.
Malé zastávky, které mohou sloužit k orientaci v terénu a případně k občerstvení, jsou pojmenované podle skalních útvarů, které připomínají nějaké známé tvary - např. loď, most apod. Poušť nám svou barvou písku připadala jako červený koberec, ale s postupným zapadajícím sluníčkem mění barvu a to je opravdu okouzlující pohled, který stojí za to.
 |
| Tomuto skalisku říkají Loď |
 |
| A to je Houba |
 |
| Různobarevný písek |
 |
| Jeden z útvarů této krásné pouště |
 |
| A to je Most |
 |
| Odpočinek na Mostě |
 |
| Náhodný cestovatel |
 |
| Praktický šátek pro cestu pouští |
 |
| Život v poušti |
 |
| A v jiné barvě |
 |
| A tak končí den a začíná noc |
I naší malé výpravě se stala nemilá věc, kterou si v poušti nepřeje zažít nikdo - uvízli jsme s naším autem v písku. Naštěstí beduíni jsou šikovní a umí si poradit, takže se jim nakonec podařilo džíp z písku vyhrabat a mohli jsme pokračovat do jednoho z mnoha beduínských kempů, který jsme se chystali navštívit.
Přes den bylo poměrně teplo, ale jakmile zapadlo slunce, zachvátila nás neuvěřitelná zima. Foukal studený vítr a i když jsme posedávali ohně, moc teplo nebylo, museli jsme se dobře obléct. Beduíni si z velbloudů šijí teplé kabáty a ty hřejí dostatečně. I pro nás dva kusy sehnali, takže jsme byly spokojené a mohly jsme si užívat příjemnou atmosféru.
 |
| I na poušti můžete mrznout, ale velbloudí kožich vás zachrání |
A bylo co pozorovat. S námi byla v kempu i skupinka postižených dětí, chlapců a jejich vedoucí byli také muži. Všichni (a nejen jejich vedoucí) chovali k postiženým dětem zvláštní úctu a chovali se k nim velmi laskavě a klidně. Podle Koránu jdou postižení přímo do nebe bez ohledu na to, čím se v životě prohřeší.
 |
| Čekání na večeři a ohřev studených končetin |
Tyto postižené děti byly oblečené jako judisti, možná že se tak trošku i tímto sportem zabývaly, ale hlavně se chtěly předvádět a začaly tancovat, spíše podle muziky dovádět. A mnozí z přísedících jim tleskali do rytmu. Nálada byla opravdu výborná.
Během večera nastal i drobný incident, kdy jeden ze skupiny těchto dětí kterému říkali Jája si začal vyřizovat "účty" s druhým chlapcem a pantoflem jej uhodil do hlavy. Ten pofňukávajíc utekl a schoulil se k našemu vedoucímu Hamzovi, aniž by ho znal. Toho tato skutečnost nevyvedla z míry a začal ho hladit po hlavě a dal mu pusu. Došel i jejich vedoucí a aniž by se nějak rozčiloval, našel si onoho Jáju, něco mu řekl a milý Jája přišel k fňukajícímu klučinovi, dal mu pusu, podali si ruce a bylo vše OK. Úžasné, bez křiku, bez domlouvání a vysvětlování, hlavně rychlé a vlídné řešení.
Večeře (
Mandi) se "dělala" v zemi, ale vzhledem k těmto postiženým dětem se jedlo v jídelně, v takovém větším stanu, u stolů. Bohužel tam běhaly i kočky, čekající na nějaké zbytky či mlsky, a ty postižené děti se jich hrozně bály. A náš vedoucí Hamza bez řeči vstal a milé kočky ke spokojenosti všech přítomných vyházel ze stanu.
 |
| Takhle se v zemi peklo jídlo, samozřejmě v ohromné nádobě |
 |
| Odhrabavání písku z nádoby, mají na to zajímavý tvar lopaty |
 |
| Nádoba na jídlo už vykukuje |
 |
| A mňamka se objevila |
 |
| Nádoba je třípatrová |
Pak jsme si jen popřáli dobrou chuť - bylo to fakt výborné, ale z popisu nic nepoznáte. To jídlo prostě musíte si vychutnat.
Žádné komentáře:
Okomentovat